Byl by učiněný zázrak, kdyby měl nějaký kus kovu, který se dostane svému zpracovateli do rukou, přesně takový tvar, jaký má mít. A zázraky se nedějí. Takže kovovýrobci obvykle vezmou kus kovu a začnou ho zpracovávat, aby nakonec získali to, co chtějí získat. A pokud jde o změnu tvaru takového kovu, velice často se sází na soustružení. Opracovávání kovů s pomocí soustruhu je už dávno docela běžná věc. A kdekdo tak ví i to, že to nejde nejen bez soustruhu. Že tady nesmí chybět ani soustružnické nože.
Takže je třeba si takové vybavení sehnat. A to logicky ještě dříve, než se člověk do podobné práce pustí. Jenže dotyčný nejednou shání a shání, ale stále není uspokojen. Ne proto, že by byly třeba soustružnické nože nějakou vzácností, ale proto, že buď neuspokojuje jejich cena, nebo kvalita. Inu, nové vybavení nebývá vůbec levné, a to použité je sice třeba levnější, ale zároveň i opotřebované. A obojí má k dokonalosti daleko.
Jenže zpracovatel kovu, který potřebuje soustružit, takové nezbytné nástroje nakonec sehnat musí. To se nedá nic dělat. A tak shání a hledá. A při troše štěstí nakonec zjistí, že mu nabízí soustružnický nůž I-nastroje jak v nejvyšší možné kvalitě, tak i za velice příznivou cenu.
Že by tu byl nějaký skrytý háček či přímo podvod? Nebo že by se dotyčný prodejce zbláznil a poškozoval se prodejem nástrojů pod cenou? Věřte, že tomu tak není. Tento prodejce prostě vykupuje od firem jejich nevyužitelné kvalitní nástroje, jež pak prodává těm, jimž se to hodí. A protože jde o snahu vlastníků onoho vybavení se ho zbavit, nabízejí ho tito i za výrazně sníženou cenu. Což umožňuje kupujícím získat to levně.
A je jasné, že je dobré takovou šanci využít. Protože to práci s kovy zlevní, případně to umožňuje sehnat si za ušetřené peníze více vybavení, než by bylo jinak možné. A to přijde vhod.